Ráno se u jezera Nyos v Kamerunu neprobudilo 1 746 lidí. Vyřešit záhadu dalo odborníkům zabrat

Jezero Nyos vyplňuje hluboký sopečný kráter na severozápadě Kamerunu. Před 40 lety se z jeho dna uvolnil oxid uhličitý a během jediné noci zahynuli obyvatelé okolních údolí. Domy zůstaly beze škody. Dva roky předtím navíc vědecký časopis odmítl studii, která před stejným jevem varovala.

REKLAMA

Ráno po dunění zůstalo nad vodou ticho

Večer 21. srpna 1986 zaslechl farmář Ephriam Che na vyvýšeném místě nad jezerem Nyos podivné dunění. Nad vodou spatřil bělavou mlhu, necítil se dobře, a tak šel spát. Níže u břehu mezitím pastevkyně Halima Suleyová slyšela zvuky připomínající křik mnoha hlasů, pak se jejím rodinným sídlem prohnal silný vítr a žena omdlela.

Ráno Che sešel dolů k jezeru a zarazilo ho naprosté ticho, neozývali se ptáci ani hmyz a jindy průzračně modrá voda zrudla. U Suleyové ležely desítky jejích příbuzných se stovkami kusů dobytka a na mrtvých tělech neseděly ani mouchy, zahynuly totiž také. Che pak pokračoval do vesnice pod jezerem, tam ale našel mrtvé skoro všechny obyvatele, mezi nimi své rodiče, sourozence, strýce a tety. Stejně dopadly i okolní osady v údolích.

Jezero Nyos leží na severozápadě Kamerunu, zhruba 320 kilometrů od metropole Yaoundé. Vyplňuje asi 200 metrů hluboký sopečný kráter nedaleko sopky Oku.

Vědci po návratu našli prázdné vesnice

První zmatené zprávy dorazily do Yaoundé až za půldruhého dne a vrtulníky na místo přiletěly 26. srpna, brzy nato se ale k vodě začali sjíždět vědci z celého světa. Mezi nimi byl i americký limnolog George Kling, který tu rok předtím bral vzorky jen z mělké vody u břehu a nic nebezpečného nezaznamenal. Po návratu zjistil, že místní chlapec, který mu tehdy pomáhal, zemřel stejně jako skoro všichni lidé, které tu poznal.

Geochemikovi Billu Evansovi z americké geologické služby zase utkvělo, jak se chovali přeživší. Přestože právě přišli o rodiny, domovy a prakticky všechno, co měli, nabízeli vědcům jídlo i nocleh. Odborníci tak vyráželi na vodu v nafukovacích člunech a hledali příčinu, která dokázala zabít tolik lidí bez poškození okolí.

Hlubina zafungovala jako zavřená lahev

První podezření padlo na sopku, žádnou probíhající erupci ale výzkumníci v kráteru nenašli. Zabíjel totiž oxid uhličitý z podloží, který vysoký tlak v hlubině držel rozpuštěný jako plyn v zavřené lahvi syceného nápoje. Večer 21. srpna však něco vodní vrstvy narušilo, uvolňující se bubliny strhávaly další vodu k hladině a řetězová reakce plyn vyrvala nahoru. Spolu s ním se k hladině dostalo i železo z hlubin, které na vzduchu zoxidovalo a obarvilo vodu do ruda.

Co přesně zvrat spustilo, dodnes nikdo neví, odborníci proto zvažují sesuv půdy, malou podvodní erupci, studený déšť i samovolné narušení vrstev. Oxid uhličitý nemá barvu ani zápach a je těžší než vzduch, držel se tedy při zemi a terén ho svedl do údolí až 25 kilometrů daleko. Lidé na kopcích většinou přežili, níže ve vesnicích ale plyn ve spánku udusil 1 746 lidí a zhruba 3 500 kusů dobytka.

Varování z jezera Monoun redakce odmítla

Dva roky před katastrofou u Nyosu přitom v Kamerunu zabíjelo už jiné jezero. V srpnu 1984 unikl oxid uhličitý z jezera Monoun zhruba 200 kilometrů jižně a zabil 34 lidí. Vulkanolog Haraldur Sigurdsson tam vytáhl vzorek vody z hloubky a tlak plynu mu dokonce vyrazil uzávěr nádoby. Své varování o náhlém uvolňování plynu z hlubokých jezer pak ještě před tragédií u Nyosu poslal do časopisu Science, redakce ho ale podle Smithsonian Magazine odmítla jako příliš nepravděpodobné.

Stejná fyzika dnes jezero odzbrojuje

Po roce 1986 navíc vědci zjistili, že oxid uhličitý z podloží do Nyosu přitéká dál a hlubina se znovu sytí. V roce 2001 proto spustili do hloubky první trvalé potrubí a o deset let později přidali další dvě trubky, aby plyn postupně odcházel ven. Jezero tak nakonec odzbrojili stejnou fyzikou, která ho udělala vražedným – uvolňující se bubliny dnes samy ženou vodu potrubím nahoru, čerpadlo stačí jen na rozběh a od roku 2019 je jisté, že k udržení bezpečné hladiny postačí jediné potrubí.

Kamerunská zkušenost pak přivedla geology i k 2 000krát většímu jezeru Kivu v Demokratické republice Kongo, kde výzkum z roku 2005 popsal podobné erupce asi jednou za 1 000 let. Novější studie z roku 2020 však v původních datech našla chyby kalibrace čidel a riziko úniku plynu tam podle ní v čase neroste.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (zoom.iprima, idnes, magazin.aktualne, en.wikipedia).
Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista s více než desetiletým zaměřením na cestování, popkulturu a životní styl. Sleduji aktuální dění kolem známých osobností i trendy zdravého života. Ve svých článcích propojuji ověřená fakta, příběhy i zajímavosti, a to tak, aby bavily i informovaly.

Kde se natáčely Pelíšky: Vila stojí v pražských Košířích, její interiéry ale vznikly jinde a altánek byl kulisa

Vila z filmu Pelíšky stojí v pražských Košířích, její interiéry a altán ale vznikly jako kulisy. Další lokace vedou na Smíchov a do Prokopského údolí.

Zvuky houslí, nebo křik mučených trestanců? Pravda o slavné hradní věži Daliborka

Slavná věž Daliborka na Pražském hradě sloužila jako obávané vězení. Zjistěte pravdu o děsivé hladomorně i překvapivé skutečnosti kolem houslí Dalibora z Kozojed.

Kde se natáčela Parta hic: Kuželna nepřežila pražské povodně, Menšík těžil v Libušíně a Dvořák dělal ostudu na Sítné

Komedie Parta hic skrývá filmařské triky s exteriéry. Horníci v Ostravě fárali nedaleko Kladna, hráli kuželky v Karlíně a slavili na Barrandově.

Snobové se mu vyhýbali. Karlův most stojí na místě po původním Juditině mostě a provází jej mýtus o vajíčkách v maltě

Karlův most nabízí krásné výhledy i tajemnou minulost. Zjistěte pravdu o vejcích v maltě a odhalte překvapivý důvod, proč se mu pražští snobové raději vyhýbali.

Kde se natáčelo Vrchní, prchni: Motorest vyhořel a legendární knihkupectví ukončilo provoz po více než 80 letech

Komedie Vrchní, prchni! odhaluje spoustu zajímavých lokací. Vrána úřadoval na pražském Žižkově a sjezdovku a hotely vymetl i v Krkonoších.

Jezero Natron mumifikuje zvířata a mění je v solné sochy. Navzdory toxicitě tu hnízdí miliony plameňáků

Voda v severotanzanském jezeře Natron dosahuje teploty 60 stupňů a dokonale mumifikuje uhynulá zvířata. Toxické prostředí slouží jako hnízdiště plameňáků.
REKLAMA

Nejčtenější

REKLAMA