Silueta hradu Trosky tvoří nepřehlédnutelný bod Českého ráje. Pod oblíbenou turistickou památkou se ovšem ukrývá spletitý labyrint chodeb. Temné prostory podle starých kronik i dochovaných nápisů spolkly nejednoho odvážlivce a možná střeží obrovský uloupený poklad.
Varování vytesaná do kamene
Čedičové věže Panna a Baba vyrostly na zbytcích dávné sopky. Panna se tyčí do větší výšky a působí štíhlejším dojmem. Baba je o něco nižší a rozložitější. Okolní měkčí horniny v průběhu staletí zvětraly a zanechaly na místě pouze tvrdou skálu.
Samotný hrad založil Čeněk z Vartemberka na konci čtrnáctého století a podzemní systém pod ním obestírá řada nezodpovězených otázek. Půl kilometru od hradeb zeje ve stráni otvor jeskyně. V roce 1772 do nitra vstoupila čtveřice mužů z Jičína. Uvnitř narazili na balvan s nápisem hrozícím smrtí každému příchozímu. Z průzkumu okamžitě vycouvali a nikdo je dovnitř už nikdy nedostal. Pozdější odvážlivci objevili další vzkazy vyryté švabachem. Pisatelé v nich popisují třídenní bloudění ve tmě.
Slepé uličky a ukryté bohatství
Vstupní prostor ohromí šířkou pěti metrů a vysokým stropem. Po třinácti metrech se stěny prudce zužují na pouhých padesát centimetrů. Následuje skalní rozsedlina a rozcestí tří chodeb. Dvě rychle končí závalem. Třetí míří na jih a její stěny nesou jména dávných návštěvníků.
Svůj podpis tu zanechal i jazykovědec Josef Jungmann s přítelem Antonínem Markem. Jižní chodbu následně blokují neprostupné nánosy písku. Místní pověsti mluví o podzemním jezírku a masivních železných vratech zasypaných právě tímto pískem. Za nimi má ležet obrovský majetek. Ota z Bergova ukryl v Troskách cennosti z vypleněného kláštera v Opatovicích. Labyrint prý pohltil nespočet zlatých a stříbrných předmětů. Dodnes tento poklad nikdo nenašel.

Energie starých Keltů
O rozvoj oblasti se výrazně zasloužil rod Aerenthálů. Panství získali v roce 1821 a začali budovat turistické cesty i zachraňovat chátrající zříceninu. Později památku převzal Klub českých turistů a dnes patří státu. Místo neustále přitahuje pozornost záhadologů a senzibilů. Pevnost totiž podle nich stojí na silném energetickém uzlu.
Specifická nálada panuje na kopci zejména na přelomu července a srpna v období keltského svátku Lughnasad. Magické místo dýchá historií a v minulosti odolalo mnoha vojenským útokům. Neuspěl tu ani husitský vojevůdce Jan Žižka.
Záhadou zůstává případné propojení hradu s okolím. Někteří lidé ve dvacátém století uvažovali o tajných cestách na Valdštejn nebo Pařez. Publicista Martin Slunečko zmiňuje realističtější variantu. Podzemí podle něj pravděpodobně ústí ve skalním městě Apolena. Další teorie mluví o jeskyni Sklepy v revíru Stařina.
Cesta k čedičovým věžím
Na konci léta zůstávají brány pro turisty otevřené každý den od devíti do sedmnácti hodin a třiceti minut. Základní prohlídkový okruh bez průvodce zpřístupňuje celý areál. Dospělý návštěvník zaplatí 180 korun. Senioři od pětašedesáti let a mládež do čtyřiadvaceti let pořídí vstupenku za 140 korun. Dětský lístek stojí padesát korun.
Parkoviště leží zhruba pět set metrů pod památkou a cesta nahoru vede pěšky do kopce. Nahoru se dá přijet také vlakem na zastávku Borek pod Troskami nebo autobusem na Hrubou Skálu. Cyklisté musí kola nechat uzamčená u vstupní brány. Areál ožívá v srpnu speciálním programem. Na dvaadvacátého srpna chystá správa hradu Hradozámeckou noc s táborákem a country hudbou.

