Svatováclavská koruna prošla nečekanou vizuální proměnou. Podzimní výstava na Pražském hradě budí zájem

Pražský hrad aktuálně zažívá mimořádný nápor návštěvníků, kteří touží spatřit české korunovační klenoty. Podzimní expozice připomíná 500 let od nástupu habsburské dynastie na náš trůn. Nabízí tedy překvapivý pohled na ty nejvzácnější státní symboly. Prohlídka svatováclavské koruny v historických prostorách slibuje neopakovatelný zážitek a davy nadšenců kvůli ní neváhají čekat ve frontách už od samého svítání.

REKLAMA

Nečekaná vizuální proměna

Letošní výstava nese číslovku 500 a detailně mapuje pohnutou historii vzácných státních symbolů od doby nástupu Ferdinanda I. Habsburského. Zájemci se seznámí se spletitou cestou národního pokladu z původního bezpečného uložení na pevném Karlštejně až do tehdejší císařské Vídně kvůli hrozbám třicetileté války. Klenoty se do českých zemí slavnostně vrátily koncem 18. století a od té doby tvoří naprostý základ naší národní identity. Odborníci celou současnou expozici pečlivě koncipovali s ohledem na propojení cenností s mocným panovnickým rodem.

Zkušení kurátoři si pro obdivovatele naší historie připravili u toho nejdůležitějšího exponátu naprosto nečekané vizuální překvapení. Svatováclavská koruna se tentokrát ukazuje s netradiční světle růžovou vnitřní čepičkou namísto obvyklé sytě červené výplně. Ve speciálních osvětlených vitrínách září také bohatě zdobené královské žezlo s jablkem a příchozí mohou obdivovat původní korunovační roucho z poloviny 17. století. Celkový dojem z výstavy silně umocňují historické klíče strážců korunního archivu a vzácné dobové panovnické portréty.

Zkouška ranní trpělivosti

Mimořádná historická událost spolehlivě přitahuje zástupy turistů ze všech koutů planety a první nadšenci postávají před hradními branami již od brzké šesté hodiny ranní. V dlouhých zástupech čekajících lidí se běžně mísí čeština s polštinou nebo asijskými jazyky, jelikož pro mnohé cizince představuje svatováclavská koruna naprostý vrchol jejich tuzemské dovolené. Stejně nadšeně přijíždějí rodiny s dětmi či skupiny přátel ze všech českých i moravských měst. Několikahodinové čekání před vstupem tak spolehlivě prověří odhodlání a trpělivost každého zájemce.

Současná hlava státu nedávno rozhodla o pravidelném každoročním vystavování tohoto pokladu, a to u příležitosti svátku svatého Václava. To definitivně ukončilo dlouholeté debaty o vytvoření stálé muzejní expozice.

Příspěvek z Instagramu@prezident_pavel
Příspěvek se zobrazí po souhlasu s cookies. Souhlas nastavíte v liště, která se otevře tlačítkem.
Otevřít na Instagramu

Zájem veřejnosti ovšem nijak neklesá a tvořící se zástupy bývají především během volných víkendů mimořádně dlouhé. Kdo si chce ušetřit zbytečný stres a o něco delší postávání, měl by návštěvu Vladislavského sálu naplánovat ideálně na všední den. A úplně nejlépe uděláte, když to bude hned brzy dopoledne. Včasný příchod totiž zaručuje mnohem klidnější průběh celé prohlídky.

Praktické informace k prohlídce

Zájemci o zhlédnutí vzácných klenotů musí na Hradčanském náměstí projít brankou rovnou do Jižních zahrad a po Býčím schodišti vystoupat na třetí nádvoří ke Starému královskému paláci. Organizátoři se snaží čekajícím lidem zajistit maximální možný komfort. Proto po celé vyznačené trase fungují mobilní toalety i stánky s drobným občerstvením. Každý příchozí ovšem musí před samotným vstupem podstoupit velmi důkladnou osobní prohlídku přes bezpečnostní rám a kontrolu zavazadel na rentgenovém pásu. Hradní stráž proto doporučuje vyrazit za kulturou zcela nalehko.

Velmi přísná bezpečnostní i provozní pravidla letos plně zakazují vjezd s dětskými kočárky, které přes náročnou kontrolu neprojdou a čekací zóny pro ně nejsou vůbec nijak uzpůsobeny. Lidé pohybující se na invalidním vozíku mají naopak výhodu. S jedním doprovodem a po předložení platného průkazu se dostanou k vitrínám napřímo ze třetího nádvoří. Výjimečná expozice na Pražském hradě nevyžaduje nákup žádných vstupenek. Zůstává přístupná naprosto bezplatně všem zájemcům. Brány Starého královského paláce se definitivně uzavřou osmadvacátého září v podvečer.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (hrad, idnes, metro).
Dana Beránková
Dana Beránková
Jsem publicistka, která už víc než dvacet let píše o lidech, místech a věcech, které stojí za řeč. Fascinují mě příběhy osobností, co něco vydržely a neztratily nadhled. Ráda hledám to, co se skrývá pod pozlátkem slávy i v obyčejných momentech života. Baví mne jazyk, detaily a atmosféra doby. Věřím, že dobrý článek má čtenáře donutit se na chvíli zastavit a zamyslet. Miluju divadlo, kávu a Prahu brzy ráno, když město teprve začíná dýchat.

Kde se natáčely Pelíšky: Vila stojí v pražských Košířích, její interiéry ale vznikly jinde a altánek byl kulisa

Vila z filmu Pelíšky stojí v pražských Košířích, její interiéry a altán ale vznikly jako kulisy. Další lokace vedou na Smíchov a do Prokopského údolí.

Ráno se u jezera Nyos v Kamerunu neprobudilo 1 746 lidí. Vyřešit záhadu dalo odborníkům zabrat

Kamerunské jezero Nyos v srpnu 1986 uvolnilo mrak oxidu uhličitého a zabilo 1 746 lidí. Dnes z jeho 200 metrů hlubokého kráteru odvádí plyn trvalé potrubí.

První česká sjezdovka zahájila lyžařskou sezónu a slavila velký úspěch

Zimní sezóna na českých i evropských horách odstartovala. Monínec otevřel sjezdovku díky starému sněhu a Špindlerův Mlýn slibuje lyžařům velké historické novinky.

Kde se natáčel Malý pitaval z velkého města: Hranice ležela na Strahově a tvůrci točili i na místě reálné vraždy

V detektivním seriálu Malý pitaval z velkého města pátrají kriminalisté na skutečných místech a jeden případ se natáčel přímo v bytě po reálné vraždě.

Zvuky houslí, nebo křik mučených trestanců? Pravda o slavné hradní věži Daliborka

Slavná věž Daliborka na Pražském hradě sloužila jako obávané vězení. Zjistěte pravdu o děsivé hladomorně i překvapivé skutečnosti kolem houslí Dalibora z Kozojed.

Kde se natáčela Parta hic: Kuželna nepřežila pražské povodně, Menšík těžil v Libušíně a Dvořák dělal ostudu na Sítné

Komedie Parta hic skrývá filmařské triky s exteriéry. Horníci v Ostravě fárali nedaleko Kladna, hráli kuželky v Karlíně a slavili na Barrandově.
REKLAMA

Nejčtenější

REKLAMA