Jarní výlety do přírody Moravského krasu mají své neodmyslitelné kouzlo a přitahují tisíce turistů. Propast Macocha láká každoročně k prozkoumání ohromujících vápencových stěn a hlubin. Největší propast svého druhu ve střední Evropě nabízí pohled do fascinujícího podzemního světa a pyšní se hloubkou přesahující sto třicet osm metrů.
Dva pohledy z vyhlídkových můstků
Okraje rozlehlého vápencového útvaru lemují dvě bezpečná vyhledávaná stanoviště. Zcela první dřevěnou verandu nad hlubinou nechal postavit kníže Liechtenstein už v roce 1820. Později ji nahradil současný Horní můstek situovaný v úplně nejvyšším bodě celého prostoru. Ocelové díly o úctyhodné váze dvou a půl tuny vyrobily pro tuto náročnou stavbu blanenské železárny.
Druhé vyhlídkové místo zbudoval Klub českých turistů o něco níže a z výšky dvaadevadesáti metrů nabízí detailnější pohled přímo na vodní hladinu. Zchátralá konstrukce musela z bezpečnostních důvodů ustoupit nové a opravený můstek přivítal veřejnost na podzim roku 2001. Zájemci si mohou oba tyto prostory projít celoročně a zcela zdarma.
Podzemní říčka a strmá lanovka
Obrovská dutina vznikla v dávné minulosti prolomením stropu obrovského podzemního dómu. Na samotném dně propasti se nacházejí dvě rozlehlé vodní plochy protékané ponornou říčkou Punkvou. Horní jezírko spadá do hloubky třinácti metrů a voda z něj plynule přetéká do čtyřicet metrů hlubokého Dolního jezírka. Potápěči prozkoumali prostory pod hladinou do celkové hloubky bezmála sto devadesát metrů.
Z horní části areálu vede k nedalekým Punkevním jeskyním kabinová lanová dráha z devadesátých let. Její trasa kopíruje skalní masiv a během krátké jízdy překonává výškový rozdíl sto čtyřicet metrů. Jde o vůbec nejstrmější a nejkratší podobnou dráhu v republice.
Odvážní průzkumníci a denní světlo
O propasti věděli pravděpodobně už praobyvatelé tohoto území a vzbuzovala v nich velký respekt. Písemné záznamy zachytily úplně první sestup datovaný do roku 1723. Do temných hlubin se tehdy odvážil spustit mnich minoritského kláštera Lazar Schopper. Další významný posun přinesl rok 1856 s výpravou badatele Jindřicha Wankela.
Systematický vědecký výzkum odstartoval hned na začátku dvacátého století Karel Absolon. Vědecké expedice posléze vedly ke zpřístupnění suchých částí Punkevních jeskyní těsně před první světovou válkou. Rozměry propasti zcela volně propouštějí sluneční světlo až na úplné dno. Odborníci proto tento unikátní útvar řadí do specifické a vzácné kategorie „light hole“.
Pravidla parkování v chráněné oblasti
Příjezdové cesty do krasových údolí Pustého a Suchého žlebu zůstávají pro osobní motorová vozidla uzavřeny. Návštěvníci musí využít záchytná placená parkoviště na Skalním mlýně nebo poblíž horního můstku. Během letní turistické sezóny funguje odkladní plocha nahoře každý den od půl osmé ráno do osmi hodin večer. Řidiči osobních aut zaplatí za denní stání sto padesát korun.
Mimo provozní dobu správci prostor zamykají závorou a za vypuštění vozu si bezpečnostní služba účtuje pět set korun. Od Skalního mlýna sváží návštěvníky dál do údolí silniční vláček. Pro turisty cestující bez auta jezdí do oblasti sezónní turistická linka Krasobus.
.jpg){kind=link}
