Pověst o Zlatém koni se ukázala pravdivá. V Koněpruských jeskyních jeskyňáři objevili pozůstatky nelegálního řemesla

Stará lidová vyprávění občas ukrývají překvapivé zrnko pravdy. Koněpruské jeskyně kousek za Prahou si dlouho střežily tajemství o ukrytém pokladu a záhadném muži v podzemí. Teprve náhodný objev odhalil dávnou dílnu padělatelů mincí a naplno potvrdil staletou pověst. Temné skalní chodby tak vydaly své letité svědectví o vysoce riskantním řemesle středověkých podvodníků.

REKLAMA

Skutečný základ staré pověsti

Místní lidé si po generace předávali příběh o malém pasáčkovi, který na kopci Zlatý kůň objevil kouřící díru ve skále. Uvnitř narazil na zarostlého muže sedícího na hromadě peněz a dostal pár mincí za mlčení. Chlapec slib porušil, vesničané poklad nenašli a pasáčka za údajnou lež rovnou zbili.

Vyprávění získalo reálné obrysy v roce 1950 při běžném odstřelu ve vápencovém lomu. Dělníci narazili na neznámé prostory a jeskyňáři v takzvaném svrchním patře objevili tajnou dílnu z 15. století. Tento prostor dostal příznačný název Mincovna. Padělatelé tu pobývali delší dobu, zanechali po sobě ohniště i zbytky keramických nádob. Odborníci zde narazili na odstřižky měděného plechu a stopy po mimořádně pokročilé dobové technologii. Za celým nelegálním podnikem mohl podle historických pramenů stát chudý šlechtický rod Kořenských z Terešova, který v oné době nápadně rychle zbohatl.

Tresty pro středověké podvodníky

Výroba falešných platidel patřila k vysoce rizikovým činnostem a naprosté utajení představovalo otázku života a smrti. Panovníci chránili svou měnu velmi přísně a na dopadené pachatele čekaly ty nejtěžší tresty. Karel IV. ve svém zákoníku požadoval za tento čin upálení nebo uvaření v oleji. Další soudy nařizovaly vypíchnutí očí nebo useknutí ruky, která se pak na výstrahu připevňovala přímo na budovu oficiální státní mincovny.

Přes veškerá nebezpečí zažívalo toto řemeslo ve druhé polovině 15. století své zlaté časy, převážně díky masivním a snadno napodobitelným pražským grošům.

Nové objevy v krasovém podzemí

Koněprusy nepředstavují jediné místo spojené s podloudnou výrobou mincí. Podobné tajemství vydala také Kateřinská jeskyně v Moravském krasu. Odborníci tam našli kovové pláty se zřetelnými otvory po vystřihávání polotovarů zvaných střížky. Tyto artefakty ležely v těsné blízkosti návštěvnické trasy u plochého balvanu. Balvan samotný velmi pravděpodobně sloužil jako pracovní podložka k ruční ražbě. Kolem těchto předmětů procházeli návštěvníci zcela bez povšimnutí od počátku 20. století.

Pravěké umění na dosah ruky

Zmíněná moravská lokalita nabízí vedle středověkých stop také mimořádně cenné archeologické nálezy. Na skalních stěnách se nachází patnáct abstraktních kreseb vytvořených uhlíkem zhruba před sedmi tisíci lety. Zobrazují různé čáry a tečky, jejichž přesný smysl vědci neustále zkoumají pod pracovními názvy Anděl, Tvář a Mozek.

Velké překvapení přinesly také úlomky břidlice s vyrytou scénou připomínající procesí prastarých chetitských božstev a kamenné nástroje včetně šipky ze světlého skandinávského rohovce. Zájemci o nejstarší historii si mohou tato místa detailně prohlédnout v rámci speciálních archeologických okruhů. Průvodci návštěvníkům přibližují moderní výzkumy a na závěr si každý vyzkouší přesévání hlíny na sítě přesně podle postupů skutečných vědců.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (kudyznudy, idnes, jeso.nature, seznamzpravy, jeskyne.cesky-kras.cz/konepruske-jeskyne/povesti/).
Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní se věnuji již od roku 2015, mám za sebou pestrou škálu článků s nejrůznější tematikou.

Johanka z Arku se natáčela u nás. Turisty oblíbené hrady se proměnily ve středověkou Francii, smrt ji čekala na hradě Loket

Velkofilm Johanka z Arku proměnil české hrady ve středověkou Francii. Filmaři zamířili na oblíbená česká místa, která většina dobře zná.

Kde se natáčelo Vrchní, prchni: Motorest vyhořel a legendární knihkupectví ukončilo provoz po více než 80 letech

Komedie Vrchní, prchni! odhaluje spoustu zajímavých lokací. Vrána úřadoval na pražském Žižkově a sjezdovku a hotely vymetl i v Krkonoších.

Jezero Natron mumifikuje zvířata a mění je v solné sochy. Navzdory toxicitě tu hnízdí miliony plameňáků

Voda v severotanzanském jezeře Natron dosahuje teploty 60 stupňů a dokonale mumifikuje uhynulá zvířata. Toxické prostředí slouží jako hnízdiště plameňáků.

Roubenky a těžký život v horách. Prozkoumejte autentické lokace z filmu Krakonoš a lyžníci

Oblíbená zimní rodinná komedie Krakonoš a lyžníci se natáčela na Jilemnicku a v Jizerských horách. Poznejte ta nejkrásnější filmová místa v drsné přírodě.

Hudební hvězdy a obří zimní kino zdarma. Brno láká na pestrý program pod širým nebem

Zelný trh v Brně chystá bohatý vánoční program zdarma. Návštěvníky čekají živé koncerty legendárních kapel i promítání zimního kina.

Panoptikum Města pražkého: Francouzské sály zastoupil palác Žofín a skutečný dřevozpracující závod už neexistuje

V seriálu Panoptikum Města pražského (1987) herci odmítli kaskadéry a spadli rovnou do Vltavy. Známá melodie z hospody se později stala znělkou Humoresek.
REKLAMA

Nejčtenější

REKLAMA