Stará lidová vyprávění občas ukrývají překvapivé zrnko pravdy. Koněpruské jeskyně kousek za Prahou si dlouho střežily tajemství o ukrytém pokladu a záhadném muži v podzemí. Teprve náhodný objev odhalil dávnou dílnu padělatelů mincí a naplno potvrdil staletou pověst. Temné skalní chodby tak vydaly své letité svědectví o vysoce riskantním řemesle středověkých podvodníků.
Skutečný základ staré pověsti
Místní lidé si po generace předávali příběh o malém pasáčkovi, který na kopci Zlatý kůň objevil kouřící díru ve skále. Uvnitř narazil na zarostlého muže sedícího na hromadě peněz a dostal pár mincí za mlčení. Chlapec slib porušil, vesničané poklad nenašli a pasáčka za údajnou lež rovnou zbili.
Vyprávění získalo reálné obrysy v roce 1950 při běžném odstřelu ve vápencovém lomu. Dělníci narazili na neznámé prostory a jeskyňáři v takzvaném svrchním patře objevili tajnou dílnu z 15. století. Tento prostor dostal příznačný název Mincovna. Padělatelé tu pobývali delší dobu, zanechali po sobě ohniště i zbytky keramických nádob. Odborníci zde narazili na odstřižky měděného plechu a stopy po mimořádně pokročilé dobové technologii. Za celým nelegálním podnikem mohl podle historických pramenů stát chudý šlechtický rod Kořenských z Terešova, který v oné době nápadně rychle zbohatl.
Tresty pro středověké podvodníky
Výroba falešných platidel patřila k vysoce rizikovým činnostem a naprosté utajení představovalo otázku života a smrti. Panovníci chránili svou měnu velmi přísně a na dopadené pachatele čekaly ty nejtěžší tresty. Karel IV. ve svém zákoníku požadoval za tento čin upálení nebo uvaření v oleji. Další soudy nařizovaly vypíchnutí očí nebo useknutí ruky, která se pak na výstrahu připevňovala přímo na budovu oficiální státní mincovny.
Přes veškerá nebezpečí zažívalo toto řemeslo ve druhé polovině 15. století své zlaté časy, převážně díky masivním a snadno napodobitelným pražským grošům.
Nové objevy v krasovém podzemí
Koněprusy nepředstavují jediné místo spojené s podloudnou výrobou mincí. Podobné tajemství vydala také Kateřinská jeskyně v Moravském krasu. Odborníci tam našli kovové pláty se zřetelnými otvory po vystřihávání polotovarů zvaných střížky. Tyto artefakty ležely v těsné blízkosti návštěvnické trasy u plochého balvanu. Balvan samotný velmi pravděpodobně sloužil jako pracovní podložka k ruční ražbě. Kolem těchto předmětů procházeli návštěvníci zcela bez povšimnutí od počátku 20. století.
Pravěké umění na dosah ruky
Zmíněná moravská lokalita nabízí vedle středověkých stop také mimořádně cenné archeologické nálezy. Na skalních stěnách se nachází patnáct abstraktních kreseb vytvořených uhlíkem zhruba před sedmi tisíci lety. Zobrazují různé čáry a tečky, jejichž přesný smysl vědci neustále zkoumají pod pracovními názvy Anděl, Tvář a Mozek.
Velké překvapení přinesly také úlomky břidlice s vyrytou scénou připomínající procesí prastarých chetitských božstev a kamenné nástroje včetně šipky ze světlého skandinávského rohovce. Zájemci o nejstarší historii si mohou tato místa detailně prohlédnout v rámci speciálních archeologických okruhů. Průvodci návštěvníkům přibližují moderní výzkumy a na závěr si každý vyzkouší přesévání hlíny na sítě přesně podle postupů skutečných vědců.

