Italský venkov ukrývá nejedno horké překvapení, za kterým se vyplatí sjet z dálnice a objevovat nepoznané. Kousek za branami starobylého města Viterbo vyvěrá termální pramen Bullicame. Horká voda se specifickým sirným aroma tu láká k odpočinku pod širým nebem zcela zdarma. Místo přitahovalo už římské panovníky a dodnes nabízí autentické přírodní útočiště pro všechny unavené cestovatele.
Horké vřídlo s pečetí starověku
Itálie leží na sopečném pásu a z jejích hlubin tryská ohřátá voda na spoustě míst. Mnoho pramenů skončilo za ploty luxusních wellness komplexů, avšak Bullicame si udrželo svou divokou tvář. Zhruba dva a půl kilometru od historického centra Viterba se nedaleko vojenského letiště otevírá volný přírodní park. Z dvanáctikilometrové trhliny v zemské kůře zde na povrch vyráží voda ohřátá na osmapadesát stupňů Celsia.
Nahoru ji neúnavně tlačí síla sirných a uhličitých plynů. K samotnému vývěru dochází v bílém vápencovém kráteru. Horkou lokalitu vyhledávali lidé už v etruských dobách a následně si horkou vodu oblíbili Římané a lázeňské zázemí tu vyrostlo podél cesty Via Cassia. Léčivé účinky pramenů popsal ve spisech i Scribonius Largus, osobní lékař císaře Tiberia. Během středověku se pak z místa stala navštěvovaná zastávka poutníků na trase Via Francigena.
Inspirace pro velkého básníka
Bublající kráter zanechal silnou stopu v literatuře i výtvarném umění. Básník Dante Alighieri zakomponoval vroucí vodu z Viterba přímo do Božské komedie. Ve čtrnáctém zpěvu Pekla přirovnává jeden ze spalujících potoků k vřídlu Bullicame. Tuto zmínku dnes připomíná kamenná stéla s vyrytými verši umístěná vedle hlavního kráteru.
Přírodní krásy horkých pramenů okouzlily také Michelangela Buonarrotiho při jedné z cest do Říma. Italský umělec si tu vytvořil dvě detailní skici, které uchovává muzeum ve francouzském Lille. Pozadu nezůstala ani církev a papež Mikuláš V. zde v 15. století vybudoval honosný koupelový palác. Budova následně sloužila jako hydroterapeutická nemocnice. Ustupující německá vojska část komplexu vyhodila do povětří, ale po rekonstrukci z 80. let zbytek původní stavby stojí dodnes.
Léčivé bahno a sirná koupel
Voda vytékající ze země je silně mineralizovaná a obsahuje podíl vápníku, hořčíku a fluorovaných sirných solí. Kvůli extrémní teplotě se v hlavním jezírku Bullicame koupat nedá, proud z bublajícího kotle proto odtéká do menších přírodních nádrží s názvem Piscine Carletti. V upravených tůních hladina vychladne a tělo se do ní může bez problémů ponořit.
Zcela zdarma tu fungují dva venkovní bazénky. První oválný leží ve stínu vzrostlého stromu a přijímá vodu přímo z pramene. Druhá podlouhlejší nádrž nabízí osvěžení na kratší dobu. Celý prostor doplňuje drobná botanická zahrada. K dispozici je v areálu také sopečné jezero napájené spodními prameny, na jehož jílovitém dně vzniká sirné bahno s využitím v terapii i kosmetice.
Pravidla pro klidnou relaxaci
K volně přístupným pramenům lze pohodlně dojet autem. Oblast nabízí spíše spartánské prostředí bez moderního wellness vybavení a pokladen. Kluzký vápencový povrch vyžaduje obezřetnost a použití pevné obuvi. Hlava by se v divokých termálech neměla potápět pod hladinu kvůli možnému výskytu nebezpečné améby.
Přírodní rovnováhu snadno naruší běžná chemie, pro sprchové gely a šampony platí u divokých pramenů přísný zákaz. Návštěvníci si do auta nosí raději igelitovou tašku na mokré věci, sirný pach se velmi rychle vsákne do sedaček. Silná koncentrace minerálů spolehlivě zabarví látku dožluta a koupání si žádá spíše starší kousky oblečení. Nejvíce návštěvníků se u pramenů schází během letních víkendů. Klidná relaxace se nabízí brzy ráno nebo pozdě večer, kdy vzduch nad vodou vytvoří fotogenickou mlhu.
