V legendárním televizním seriálu Slovácko sa nesúdí ztvárnil hlavní roli svérázného stařečka Pagáče slovenský herec Jozef Kroner. Jeho seriálovou manželku Kaču si přitom před kamerou zahrála jeho skutečná životní partnerka Terézia Hurbanová-Kronerová. Tvůrci našli pro rázovité historky ideální kulisy v reálných moravských vesnicích, kde do masových scén zapojili stovky místních obyvatel i skutečné cimbálové muziky.
Příběhy z moravské vesnice
Děj dvanáctidílného seriálu se odehrává na počátku 20. století v prostředí tradiční jihomoravské vesnice. Hlavními hrdiny jsou stařeček Matúš Pagáč a jeho nerozlučný kamarád Jura Klásek, kteří společně čelí nástrahám každodenního venkovského života. Rázovité příběhy s nadhledem ukazují lidskou závist, malost i hloupost tehdejších obyvatel. Vzniklé spory a sousedské hádky nakonec dvojice mužů vždy dokáže vyřešit pomocí životní moudrosti a laskavého humoru.
Předlohou televizního scénáře se staly populární povídkové knihy spisovatele Zdeňka Galušky, který ve svých textech vycházel ze skutečných událostí. Autor totiž dříve pracoval jako holič v Uherském Ostrohu jen pár kroků od místní soudní budovy. Zákazníci z řad soudců a advokátů mu během stříhání vyprávěli detaily z projednávaných případů, přičemž ho občas brali i přímo na jednání. Obyvatelé nedalekých obcí se pak v jeho vydaných příbězích skutečně poznávali.
Místní hudebníci museli k holiči
Televizní štáb našel své hlavní zázemí v obci Hluk, kde do rozsáhlého komparzu zapojil velké množství místních obyvatel. Před kamerou se objevili členové folklorního souboru Dolňácko i místní cimbálová muzika, jejíž primáš Josef Polách se kvůli natáčení musel dokonce oholit. Právě tito hudebníci ve studiu následně nahráli drtivou většinu zvukových stop pro celý projekt. Před objektivy v hlucké hospodě se tak místní lidé v krojích setkávali s předními herci.
Důležité interiérové scény vznikaly v kulturním domě v Ostrožské Lhotě, kde filmaři inscenovali divokou zkoušku divadelní hry s názvem Škrk do rži. Dřevěné schody vedoucí na místní pódium se od dob natáčení téměř nezměnily a dodnes tuto kulturní událost pamatují. Obecní hospodu štáb objevil v nedalekých Hradčovicích, kam umístil například hospodskou rvačku o podříznutou májku. Samotný hostinec prošel od té doby rozsáhlou úpravou, kvůli které zcela zanikla ulička pro hasiče.
Výbušná polena a kradený demižon
Proslulá scéna s poletujícím dřevem se odehrála na dvoře rodinného domu číslo 519 v malebné obci Petrov. Tvůrci sem umístili drsný sousedský spor mezi kovářem Obrůčkou a ševcem Trčou, kteří si přes plot zuřivě přehazují polena naplněná střelným prachem. V petrovském areálu historických vinných sklepů Plže pak Jura Klásek hostil omladinu v Mrňúsově sklípku číslo jedenáct. Další dějství proběhlo u místní zvonice, kolem které rozzuřený stolař nesl novou stoličku směrem k peci.
Výrazné exteriéry poskytly filmařům Svatobořice-Mistřín, konkrétně jedno ze stavení v ulici Hlavní, kde podle scénáře bydlela Kača Prútková. Zdejší plaňkový plot posloužil Francku Žufanovi, když si tudy s těžkým demižonem Tramínu zkracoval cestu na tajné námluvy. Vyhrocenější situaci naopak štáb nasnímal na dvoře jednoho ze starších domů ve Vacenovicích. Hajný Čagan a hostinský Kudla se tu pustili do bitky, kterou ukončilo až nečekané chrstnutí plného vědra se studenou vodou.
Zmizelé domy a svatební jízda
Tradici hlučného masopustního veselí zachytily kamery v Blatnici pod Svatým Antonínkem, kde zvědaví návštěvníci sledovali krojovaný průvod. Natáčení probíhalo ve venkovské zástavbě zvané Vrbové, jejíž původní staré domky byly později kompletně zbourány a nahrazeny moderní výstavbou. Štáb hojně využil také nedaleký Antonínský kopec s poutní kaplí a přilehlou silnici vedoucí směrem do Ostrožské Lhoty. Právě těmito zaprášenými místy projížděly nazdobené povozy během svatební cesty Kači a Francka.
Další filmová a seriálová místa najdete ZDE.
,_Pl%C5%BEe_(1).jpg){kind=link}