Ostrov Thilafushi roste každý den o metr. Končí tu veškerý odpad z Malediv

Maledivy mají pověst tropického ráje s bílým pískem a průzračnou vodou. Součástí tohoto exotického souostroví je ale i umělý ostrov Thilafushi. Místní úřady sem už přes třicet let svážejí tuny komunálního odpadu z nedaleké metropole a luxusních resortů.

REKLAMA

Zrození na místě laguny

Původní mělká laguna Thilafalhu měřila na délku 7 kilometrů a na šířku přesně 200 metrů. Rozhodnutí proměnit ji v centrální skládku padlo v prosinci 1991 a hned v lednu následujícího roku sem dorazila první loď. Na začátku celé masivní operace stačily pouhé čtyři nákladní vozy a dva bagry. Těžká technika hloubila do písku obří jámy a odpadky se do těchto buněk rovnou sypaly bez jakéhokoli třídění.

Dnes se tato umělá pevnina rozkládá na ploše téměř půl kilometru čtverečního. Podle oficiálních statistik vyprodukuje každý návštěvník vysněné destinace tři a půl kilogramu smetí denně. Na jednoho turistu tak připadá pětkrát více vyhozených věcí než na běžného obyvatele souostroví. Kvůli neustálému přísunu tří set až čtyř set tun materiálu denně se rozloha pevniny každý den zvětší průměrně o jeden metr čtvereční.

Ekologická zátěž v oceánu

Společně s běžnými obaly putují na hromady i staré baterie a vysloužilá elektronika. Ochránce životního prostředí Ali Rilwan opakovaně upozornil na postupné uvolňování azbestu a olova do okolní vody. Tyto látky následně zamořují křehký mořský ekosystém nebezpečnými těžkými kovy. V minulosti navíc netrpěliví kapitáni lodí nechtěli čekat na dlouhé vyložení a pytle s harampádím házeli rovnou do mořských vln.

Průmyslové centrum ekonomiky

Vedení státu ostrov v roce 1997 částečně zpřístupnilo komerčnímu využití. Dnes si zde pronajímá prostor více než padesát firem a vyrostla tu rozsáhlá zóna plná výrobních hal. Podnikatelé se věnují stavbě lodí, balení cementu nebo stáčení metanu do tlakových lahví. Roční obrat z těchto aktivit přesahuje sto milionů dolarů a úřady sem dokonce plánovaly trvale přesunout hlavní komerční přístav celých Malediv.

Ze smetiště se postupně stalo místo s nejvyšším bodem v celé jinak velmi nízko položené zemi. Místní úřady se nyní snaží situaci aktivně řešit a připravují stavbu velké spalovny. Ta by měla v budoucnu zpracovat padesát tun smetí a alespoň částečně ulevit přetížené umělé pevnině. Na krizi s prostorem zareagovala také organizace Bluepeace, která obří skládku pojmenovala tikající toxickou bombou.

Další zajímavosti si můžete přečíst ZDE.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (bbc, certified-sustainable.co.uk, cs.wikipedia).
Lucie Králová
Lucie Králová
Začínala v úplně jiném oboru, ale psaní textů ji postupně přivedlo k žurnalistice. Už několik let působí jako freelancerka, která se věnuje světu zábavy a cestování.

Kde se nátačelo Ecce homo Homolka: Výletníci prchali z lesa u Louňovic, historické tribuny v Chuchli zničily bagry

Během natáčení komedie Ecce homo Homolka zničilo herce v žižkovském bytě obrovské vedro. Film navíc zachytil dnes již zbourané tribuny v Chuchli.

Tady velel strážmistr Arazím. Bývalá pátrací stanice padla k zemi a ustoupila novým bytům

Oblíbený televizní seriál Četnické humoresky ukázal nádherná historická zákoutí Brna. Podívejte se na osud slavných kasáren a dalších natáčecích lokací.

Menšíkova chalupa: Z ruiny udělal milionovou stavbu. Menšíkovu světničku si můžete prohlédnout v muzeu

Herec Vladimír Menšík proměnil polorozpadlou stavbu u řeky v nádhernou roubenku. Jeho milovaná chalupa měla nakonec po jeho smrti velmi nečekaný osud.

České věznice poprvé plošně otevírají své brány. Zblízka ukážou realitu za vysokými zdmi, dovnitř se ale nedostane každý

Všechny české věznice se v listopadu poprvé otevírají běžné veřejnosti. Exkurze poodhalí realitu odsouzených i přísná bezpečnostní pravidla u vstupu.

Rumunský diktátor nechal postavit nejtěžší budovu na planetě. Ta se každoročně propadne o 6 mm

Palác parlamentu v rumunské Bukurešti fascinuje svými rozměry i historií. Nejtěžší budova na světě plná mramoru vyrostla z vůle krutého diktátora Ceaușesca.

V Itálii vyvěrá slavný termální pramen. O horkou vodu, která je dodnes zdarma, se kdysi zajímal i Dante Alighieri

Itálie ukrývá oblíbené divoké lázně s bohatou historií zcela zdarma. Bublající pramen Bullicame nabízí vodu plnou minerálů a pojí se se slavnými jmény.
REKLAMA

Nejčtenější

REKLAMA