Středočeská vesnička Želízy by pravděpodobně snadno unikla pozornosti většiny turistů, nebýt jedné naprosté světové rarity. Z nedalekého borového lesa se totiž už více než 180 let dívají do kraje dvě gigantické čertovské hlavy vytesané přímo do pískovcového masivu. Fascinující dílo z první poloviny 19. století svými rozměry překonávají pouze slavní prezidenti v americké Jižní Dakotě.
Kuchyňskou zástěru vyměnil za dláto
Impozantní skalní reliéfy dosahující výšky přes devět metrů nevznikly rukou žádného slavného akademického umělce. Na svědomí je má nesmírně talentovaný samouk Václav Levý, který původně pracoval jako kuchař na nedalekém libochovickém zámku. Hned po skončení náročné směny v kuchyni mizel do hlubokých lesů a neúnavně tesal do pískovcových skal své osobité představy.
Umělecký talent u něj brzy převážil nad kuchařským řemeslem a postupem času se z něj stal jeden ze zakladatelů moderního českého sochařství. Své dovednosti navíc později dokázal předat i slavnému Josefu Václavu Myslbekovi. Kdo přesně měl být předlohou pro tyto dvě obří tváře z let 1841 až 1846, to se dnes už s určitostí nedozvíme. Původní myšlenka prý vycházela z antické mytologie a podle jedné z místních legend se kuchař nechal částečně inspirovat rysy některých obyvatel Liběchova. Lidé jim ale kvůli děsivému výrazu začali okamžitě říkat Čertovy hlavy a toto jméno jim už nadobro zůstalo.
Na slunci po letech ve stínu
Jak plynuly desítky let, okolní borovicový les tváře postupně přerostl a oba devítimetroví obři se lidským zrakům téměř ukryli. Vysoké stromy stínily pískovcovou horninu před sluncem a vlhký vzduch urychloval bujení mechů a nepříjemných lišejníků. Místní lesníci se proto naštěstí před pár lety rozhodli nebezpečně přebujelý porost šetrně prořezat. Obří čerti dnes opět chytají sluneční paprsky a nerušeně shlížejí na vesničku i blízkou silnici vedoucí z Mělníka na Českou Lípu. Největší nepřítel soch tak paradoxně zůstává v samotných nedisciplinovaných turistech, kteří po vzácných pískovcových reliéfech často neohleduplně lezou a nenávratně je poškozují.
Had, trpaslíci a husitští vojevůdci
Monumentální čertovské obličeje ale nepředstavují jediný umělecký počin nadaného kuchaře v okolí. Pokud se vydáte po modré turistické značce ze Želíz dál do lesů, narazíte na překvapivě zdobenou jeskyni Klácelku. Její vnější prostor zdobí reliéfy slavných vojevůdců Jana Žižky, Prokopa Holého nebo pilných trpaslíků kovajících zbraně pro bájné blanické rytíře.
Vnitřní část jeskyně nabízí symbolické výjevy zvířat inspirované tehdy populárními bajkami Františka Matouše Klácela. Na dalších místech lesního komplexu pak objevíte do skály precizně vytesanou devítimetrovou zmiji přeťatou ostrou sekerou, ke které umělce inspirovali skuteční hadi z místních mýtin, nebo krásnou pískovcovou ženu s harfou. K hlavní atrakci vede ze středu obce od základní školy fyzicky náročnější tříkilometrová stezka, která rozhodně není vhodná pro kočárky a hodně malé děti.
_(2).jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}