Krkonošský národní park představuje unikátní ostrov tundry uprostřed evropského kontinentu. Ochrana tohoto cenného území o rozloze 1385 kilometrů čtverečních začala oficiálně v roce 1963. Lidé zde nacházejí pestrou mozaiku horských lesů, alpínských trávníků a prastarých rašelinišť. Zdejší drsná příroda ukrývá rozmanitá zákoutí od hlubokých skalnatých údolí až po vysoko položené hřebenové vyhlídky. Jaká místa Krkonoš stojí za objevení?
Voda formující skalnatá údolí
Hory disponují výraznou vodopádovou oblastí. Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova působivý desetimetrový skalní stupeň poskládaný z masivních žulových bloků. O poznání vyšší podívanou poskytuje Pančavský vodopád ležící zhruba kilometr jižně od Labské boudy. Voda padá z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu z výšky sto čtyřiceti osmi metrů.
Kousek odtud vyvěrá na Labské louce v těsné blízkosti polských hranic Pramen Labe. Místem prochází historická Česká cesta fungující jako důležitý rozcestník turistických tras.
Horská voda po staletí modelovala i další rokle. Úzkou Čertovou strouhou u Špindlerova Mlýna vede stezka s kaskádou třiačtyřiceti umělých přepážek vybudovaných po ničivých povodních počátkem 20. století. Hluboké údolí Těsný důl pod Černou horou ukrývá Černohorské vodopády, přístup k nim ovšem zcela blokují sesuvy půdy. Ke schůdnějším lokalitám patří Údolí Bílého Labe s pohodlným asfaltovým povrchem položeným na sklonku 19. století.
Tajuplná rašeliniště a horské louky
Vysoko položené planiny chrání svébytné ekosystémy. Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště zabírá šedesát šest hektarů a jeho vznik spadá do období před 6000 lety. Značnou plochu pokrývá Pančavská louka rozprostírající se mezi horou Kotel a Labskou loukou. Kotel nesl v minulosti jméno Kokrháč a s výškou 1435 metrů jasně dominuje svému okolí příkrými srázy padajícími do ledovcových Kotelních jam. Východní část hor odhaluje Slunečnou stráň u Svobody nad Úpou osídlenou ohroženým hořečkem ladním pobaltským.
Botanicky velmi cenný je mohutný Obří důl zaříznutý mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Tato kamenitá lokalita přitahovala sběratele léčivých rostlin už v 16. století. Vzácné úkazy doplňuje Růženčina zahrádka na severním svahu Kotle. Tvar tohoto záhadného kamenného valu připomíná okvětí růže a pravděpodobně sloužil k pěstování léčivek pravěkými lidmi. Zcela odlišný typ krajiny reprezentují Albeřické lomy u Pece pod Sněžkou s devíti zalesněnými vápencovými jámami tvořícími rozlehlé krasové území.
Daleké výhledy z vrcholků i dřevěných konstrukcí
Dominantou hraničního pohoří zůstává Sněžka dosahující výšky 1603 metrů. Přes hlavní masivy vede osmadvacet kilometrů dlouhá Cesta česko-polského přátelství otevírající výhledy na území obou států.
Zajímavá panoramata pochopitelně poskytují mnohem tišší místa. Vyhlídka Krakonoš leží na východním okraji Kozích hřbetů ve čtrnácti stech metrech nad mořem. Šmídova vyhlídka nad Strmou strání umožňuje bezpečně spatřit Luční horu nebo Vysoké kolo. Skalní útvar Ptačí kámen stojí nenápadně u cesty mezi Brádlerovými a Petrovými boudami.
Na státní hranici prudce vystupují Mužské kameny a zubatý žulový Tvarožník u Vosecké boudy. Jedinou kamennou rozhlednu pohoří stavitelé vztyčili na vrchu Žalý a její interiér dodnes vyhřívají tradiční kachlová kamna. Úplně jinou perspektivu zprostředkovává moderní Stezka korunami stromů v Janských Lázních. Návštěvníci zde volně kráčí po dřevěné lávce čtyřiadvacet metrů nad povrchem země a celý zážitek korunuje pětačtyřicetimetrová věž doplněná tobogánem.
Zastavení s klidnou rodinnou atmosférou
Mnoho lokalit přibližuje severskou přírodu hravější cestou. U Portášovy boudy ve Velké Úpě funguje Herní krajina Pecka plná nadživotních dřevěných modelů zvířat. Blízké okolí Špindlerova Mlýna protíná Medvědí stezka, Stezka stopaře a Jelení hravá stezka. Podobné zvířecí zaměření získala trasa u Moravské boudy a Mravenčí stezka v Hostinném obklopená masivní kolonií lesních mravenců. Únavu v nohách z dlouhých pochodů mírní Krakonošova snídaně. Toto odpočinkové místo v tichém údolí Mumlavy slouží jako důležitá křižovatka horských pěšin.
Úplný klid panuje u Pramene svatého Vojtěcha v Horní Malé Úpě s jedenácti léčivými vývěry. Pod kapličkou Panny Marie u Stromkovic vyvěrá slabý pramen hojivé vody opěvovaný ve starých písních z 19. století. Atmosféru odlehlého osídlení zachovává historická osada Modrý důl pod strmými svahy Studniční hory. Tvrdý život dávných horalů připomíná Stezka horských nosičů ve Velké Úpě, na které odvážlivci zkoušejí stoupání se starou plnou krosnou.
Další tipy na výlet najdete ZDE.
