Za historií i relaxací do Teplic. Nejstarší lázeňské město překvapí památkami a krásnou přírodou

Lázně Teplice se pyšní označením nejstaršího léčebného komplexu ve střední Evropě. O vznik systematické péče se tam ve 12. století zasloužila česká královna Judita Durynská. Vybudování špitálu u termálních pramenů odstartovalo tradici s obrovskými zástupy aristokratických hostů. Severočeská destinace dnes ukrývá stopy dávných rituálů i odkaz slavného polárníka.

Keltské obětiny v horkých pramenech

Léčivé prameny původně vytékaly v bahnitém terénu mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Archeologové na dně těchto někdejších bažin objevili starověké keltské a římské předměty z doby bronzové. Nemocní vhazovali cennosti do minerálního pramene Pravřídlo s vidinou brzkého uzdravení. Obyvatelé tento obřadný zvyk převzali od starých Etrusků.

Založení špitálu pro nemocné

Zásadní obrat v přístupu k péči přineslo založení ženského benediktinského kláštera v roce 1154. Panovnice vybrala lokalitu úmyslně kvůli silné přítomnosti pohanských obyvatel. Křesťanská bazilika zasvěcená Janu Křtiteli měla lidem nahradit jejich uctívaná vodní božstva. Řeholnice podle svých pravidel začaly systematicky ošetřovat staré a nemohoucí osoby pomocí horké vody.

Sama zakladatelka strávila ve špitále zbytek života a dožila se osmdesáti let. Místo posledního odpočinku našla přímo v teplické románské bazilice. Badatelé v pozůstatcích stavby po staletích objevili ztracenou lebku a antropolog Emanuel Vlček potvrdil její pravost. Sochař Libor Pisklák z nalezených ostatků vytvořil památník pro novou Lázeňskou uličku.

Léčba slavných panovníků

Zprávy o úspěšných výsledcích péče o pohybový aparát rychle překročily hranice českých zemí. Italský literát Poggio Bracciollini dorazil ve druhé dekádě 15. století řešit potíže se svou nemocnou nohou. Zakladatel moderního lékařství Paracelsus lokalitu zařadil mezi deset nejlepších lázní na světě. Dobové návštěvní knihy shromažďované od počátku 19. století obsahují přes milion jmen evropských panovníků.

Stopa polárníka v severních Čechách

Vliv lázeňského města sahá překvapivě až do mrazivých končin dalekého severu. Geografická označení Teplický záliv a Payerův ostrov nesou jméno místního rodáka Julia Payera. Tento polárník a uznávaný realistický malíř zanechal v rodném městě tři plátna pro místní sbírky. Turisté dnes procházejí historické Zámecké náměstí a vyhledávají odpočinek v komplexu termálních bazénů uvnitř Lázeňského domu Beethoven.

Co navštívit

Historické centrum Teplic láká k dlouhým procházkám lázeňskými zahradami s kašnami a Zámeckým náměstím. Tamní morový sloup vytvořil sochař Matyáš Bernard Braun. K dalším architektonickým skvostům patří nedaleký zámek s muzejními expozicemi a budova Krušnohorského divadla postavená ve stylu na pomezí secese a moderny.

Za krásnými výhledy na město a do údolí řeky Bíliny pak turisté stoupají k romantické zřícenině gotického hradu Doubravská hora s oblíbenou výletní restaurací. Milovníci umění zase mohou v rodném městě slavného polárníka Julia Payera obdivovat tři jeho realistické obrazy polárních krajin.

Když přeje letní počasí, míří lidé často k zatopenému povrchovému dolu Barbora nebo rovnou do místního Aquacentra. Klidnější odpočinek nabízí procházka skleníky Botanické zahrady. Během deštivých dnů rodiny s dětmi s oblibou volí návštěvu Pohádkového muzea a herny Lumpark v nákupním centru Fontána.

Dospělí se mohou naopak zahřát v komplexu termálních bazénů Thermalium přímo uvnitř Lázeňského domu Beethoven. Za vidění stojí určitě i Beuronská kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, která představuje vůbec nejstarší plně dochovanou památku tohoto ojedinělého uměleckého stylu u nás.

Mohlo by vás zajímat:

Hrad Buchlov: Stopy po rituálech, lípa zasazená kořeny vzhůru a egyptská mumie