Kutná Hora nabízí řadu historických monumentů v čele se slavnou sedleckou kostnicí. Podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých ukrývá ostatky desetitisíců obětí morových ran a husitských válek. Monumentální kosterní výzdoba v interiérech památky vzbuzuje pozornost domácích i zahraničních turistů. Cesta k tomuto historickému mementu mori ovšem vyžaduje i jistou finanční investici ze strany návštěvníků.
Vstupenky a nutnost rezervace
Vypravili jsme se do Kutné Hory s cílem prozkoumat slavnou sedleckou kostnici. Auto lze pohodlně a bez poplatků odstavit v přilehlých ulicích Zámecká, Čechova nebo Starosedlecká. Hned po příjezdu naše kroky směřovaly do zrekonstruované budovy informačního centra. Právě na tomto místě probíhá prodej vstupenek, přímo u vstupu do památky je již nelze pořídit. Kdo preferuje bezkontaktní nákup, získá vstupenku předem online nebo načtením speciálního kódu na stojanu před areálem.
Kapacita prostor podzemní kaple je pevně omezená. Prohlídka trvá maximálně třicet minut a předchozí rezervace zaručuje jistotu vstupu na konkrétní hodinu. V případě pozdního příchodu přesahujícího deset minut propadá garance prohlídky. Vstupné do dolní i horní kaple společně s návštěvou katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele vyjde dospělého člověka na 220 korun. Děti od šesti let platí 80 korun a studenti mají zvýhodněné lístky za 150 korun.
Pietní uložení ostatků a probíhající záchrana stavby
Gotický dvoupodlažní kostel z první poloviny čtrnáctého století stával původně uprostřed rozsáhlého hřbitova cisterciáckého kláštera. Uvnitř dolní kaple leží kosti lidí, kteří chtěli být podle historických pramenů pohřbeni výhradně v Sedlci. Ostatky byly zpočátku pouze volně ukládány podél obvodových zdí bez větších úprav. První znatelnější dekorování prostoru navrhl barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel v osmnáctém století.
Do současné podoby interiéru pak výrazně zasáhl v devatenáctém století stavební mistr František Rint. Vybělil chlorovým vápnem a vydezinfikoval lebky a kosti z dříve vytvořených pyramid. Z lidských pozůstatků sestavil lustr obsahující kosti celého lidského těla a umístil do kaple monumentální Schwarzenberský erb. Rodový znak vznikl kolem roku 1870 jako poděkování šlechticům za finanční záchranu celé památky. Nad prostorem se vznášejí andělé v podobě lebek a zkřížených hnátů.
Celý areál prochází od roku 2014 náročnou opravou, která bude trvat minimálně do roku 2030. Zásadním problémem byla extrémní vlhkost a statická porucha způsobující nebezpečné vychýlení objektu o půl metru. Práce probíhají za plného provozu a návštěvníci mohou sledovat postupující záchranu budovy. „K nám se jezdí ztišit, zamyslet se a místo opravdu vidět, nikoliv jen fotit,“ vysvětluje oficiální web sedlecké farnosti přísný zákaz pořizování snímků uvnitř pietních prostor.
Unikátní monstrance a hmatové prvky pro nevidomé
Další část základního okruhu tvoří mohutná katedrála situovaná na opačném konci areálu od informačního centra. Z vnějšku si budova zachovává majestátní vzhled typický pro církevní stavby nejvyššího řádu. Vnitřní prostor nabízí bohatě zdobené výklenky a zrenovovanou přední část hlavní lodi. Chybí zde ovšem přiznané historické stavební prvky po poslední rekonstrukci a celková atmosféra působí poněkud neosobně.
Uvnitř svatostánku se podařilo dochovat výjimečný historický předmět podléhající přísné ochraně. Za velmi silným bezpečnostním sklem tu návštěvníci obdivují nejstarší gotickou monstranci na světě pocházející z patnáctého století. Interiér chrámu myslí také na lidi se zrakovým postižením a obsahuje detailní haptické pomůcky. Pokud by se rodina po prohlídce rozhodla přikoupit vstupy do nedalekého chrámu svaté Barbory, musí počítat s příplatkem na místě.
