Česká republika nabízí stovky dechberoucích míst pro milovníky výhledů z výšky. Rozhledny lákají na pohodové víkendové procházky i zkušené turisty na náročnější horské výšlapy. Výstup po točitých schodech zaručuje odměnu v podobě panoramatických pohledů do širokého okolí. Vybrali jsme pro vás nejpopulárnější stavby naší země.
Historické klenoty a oblíbené klasiky
Petřínská rozhledna představuje návštěvnický fenomén, a to s více než půl milionem turistů ročně. Volná kopie pařížské Eiffelovy věže pochází z roku 1891. Tvoří neodmyslitelnou dominantu našeho hlavního města. Výstup na horní plošinu vyžaduje překonání 299 schodů. Z vrcholu ve výšce bezmála šedesáti metrů získáte dokonalý přehled o celém městě.
Biskupská kupa u Zlatých Hor platí za vůbec první kamennou vyhlídkovou věž v oblasti Jeseníků. Tvůrci ji postavili na samém konci 19. století k příležitosti padesáti let vlády císaře Františka Josefa II. Po zdolání 95 schodů se turistům otevírá pohled na Praděd i vzdálenou Sněžku. Osmnáctimetrová stavba tvoří ideální cíl pro odpočinkový rodinný výlet.
Klínovec se pyšní krásnou kamennou věží přímo na nejvyšším vrcholu Krušných hor. Historická budova funguje od dubna do října a poskytuje fantastický pohled na Děčínský Sněžník i Ještěd. K objektu snadno dojedete autem a první hodinu parkování máte zcela zdarma. V přízemí si hosté mohou podrobně nastudovat bohatou historii tohoto kouzelného místa.
Diana v Karlových Varech přivítala první nadšené hosty už v roce 1914. Čtyřboká cihlová stavba stojí uprostřed lázeňských lesů a dostanete se k ní velmi pohodlně celoročně jezdící lanovkou. Ochoz ve výšce 35 metrů odhaluje panorama celého lázeňského města a přilehlého Slavkovského lesa. Objekt se od 80. let pyšní statusem chráněné kulturní památky.
Štěpánka si drží titul nejstarší rozhledny Jizerských hor s velmi spletitou historií. Kníže Camill Rohan zahájil její stavbu v roce 1847 a dokončení se protáhlo na dlouhých 45 let. Dnes tato čtyřiadvacetimetrová kamenná novogotická kráska nabízí pohled na západní Krkonoše a údolí řeky Desné. Návštěvníci zde najdou také tajemné trosky starého válečného kříže.
Moderní architektura a neobvyklé stavby
Velká Deštná v Orlických horách zaujme turisty originálním dřevěným opláštěním evokujícím kapky deště hnané větrem. Moderní věž postavená v roce 2019 se tyčí v nadmořské výšce přes 1100 metrů na samotném vrcholku pohoří. Lidé odtud vidí polský Národní park Stolové hory i vzdálený Králický Sněžník. Ke kávě a dobrému jídlu vybízí nedaleký útulný kiosek Srub.
Špulka ve středních Čechách získala své roztomilé jméno podle zcela charakteristického tvaru. Důmyslná konstrukce z oceli a dřeva stojí na vrchu Březák nedaleko obce Lbosín. Cesta nahoru vyžaduje výšlap 150 schodů a jasné počasí slibuje výhled až na zasněženou Sněžku. K věži vede zábavná naučná Ptačí stezka schůdná i s dětským kočárkem.
Šibeník v podhůří Orlických hor ukazuje velmi kreativní přístup k technickým stavbám. Rozhledna vznikla v roce 2020 poměrně náročnou přestavbou vysokého tubusu bývalé větrné elektrárny. Zdolání 183 schodů odhalí Kunětickou horu nebo hřebeny Krkonoš. Ve spodní části věže najdete moderní informační centrum s vítaným občerstvením.
Havran v Plzeňském kraji dříve sloužil armádě jako ostře hlídaná vojenská hláska. Vojáci odtud dlouhé roky sledovali navigační systémy a radary letadel za státními hranicemi. Původní ocelová věž prošla velkou rekonstrukcí a nyní láká běžné turisty na pohledy do sousedního Bavorska. Za opravdu dobrého počasí uvidíte z pohraničí až na zasněžené vrcholky Alp.
Jarník u Písku dominuje našemu výběru svou celkovou výškou bezmála šedesáti metrů. Vysoká konstrukce plní v krajině dvojí roli a slouží provozovatelům také jako důležitý telekomunikační vysílač. Návštěvníci musí po cestě za panoramatickými výhledy pokořit přesně 182 schodů. Po sportovním výkonu uvidí celé město Písek a masivy šumavských kopců.
Panoramata uprostřed divoké přírody
Čantoryje zdobí moravskoslezskou stranu hranice s Polskem a nabízí skvělé zázemí v přilehlém srubu. Zastřešený ochoz devětadvacetimetrové věže vyžaduje zdolání 118 schodů. Dobrá viditelnost odhaluje kontury slovenských Roháčů i Nízkých Tater. Fyzicky náročnější pěší túru z Nýdku můžete nahradit pohodlným výjezdem lanovkou z polské strany.
Boubín ukrývá svou dřevěnou věž přímo v magickém srdci hlubokého šumavského pralesa. Klenoty národní přírodní památky zde reprezentují stromy dosahující závratné výšky až padesáti metrů. Turisté po náročném pěším výletu lesem vystoupají po sto devíti schodech vysoko do koruny hvozdu. Z vrcholové podesty získají absolutní přehled o rozlehlém zeleném moři pralesa.
Javorník neboli Klostermannova rozhledna plní starý sen slavného šumavského spisovatele. Karel Klostermann inicioval její stavbu už na počátku 20. století a hotového díla se místní dočkali v roce 1938. Kruhový výhled obsáhne celou Šumavu a občas i vysílač Cukrák u Prahy. K úhledné kamenné budově dojdete bez problémů po modré nebo žluté turistické trase.
Děčínský Sněžník vévodí nejvyšší stolové hoře v republice ve výšce přes 700 metrů nad mořem. Třiatřicetimetrová věž v Ústeckém kraji odhaluje fascinující scenérie pískovcových skal Českosaského Švýcarska. Zákaz vjezdu motorových vozidel zaručuje na vrcholu naprostý klid a ticho. Vyhládlým cestovatelům slouží k odpočinku pěkný historický výletní altán.
Smrk v Jizerských horách odměňuje turisty za náročnější pěší trasu neuvěřitelně širokým obzorem. Z nadmořské výšky přes 1100 metrů vidí lidé Ještěd a polské pohraničí. Ideální podmínky prodlužují dohlednost až na fascinujících 240 kilometrů. Překonání jednadevadesáti schodů tvoří tu nejjednodušší část celého horského pochodu.
