Kvůli šesti vteřinám zmizela celá budova. Mlýn z Pyšné princezny zničili filmaři a dnes je z něj ruina

Hluboko v lesích národního parku České Švýcarsko stojí zbytky kdysi rušného hospodářství. Dolský mlýn dnes láká tisíce turistů, kteří sem míří za historií i filmovou nostalgií. Opuštěné obvodové zdi pamatují staletí tvrdé práce, ničivé povodně i radikální zásahy filmařů. Z oblíbené výletní restaurace zbyla jen prázdná skořápka s pohnutým osudem.

Původní hospodářství a barokní přestavba

První písemné prameny zmiňují budovu na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé v roce 1515. Původní trojkolový mlýn sloužil místním sedlákům, pro které představovala cesta s obilím do hlubokého údolí značnou fyzickou zátěž. Koncem sedmnáctého století koupil usedlost mlynář Jan Kryštof Pohl a jeho rodina místo spravovala přes dvě stě let.

Po požáru v roce 1726 získala stavba svou barokní podobu. Na počátku devatenáctého století se provoz postupně zastavil kvůli plavení dřeva po řece Kamenici, což znemožňovalo nahánět vodu na kola. Majitelé získali jako kompenzaci povolení k vaření piva a pálení kořalky.

S rozvojem turismu a zahájením plaveb lodiček na Srbskokamenické soutěsce v roce 1881 se charakter místa zcela změnil. Z průmyslové budovy se stala vyhledávaná restaurace s hotelem. Pohlovi tehdy naproti hlavní budově postavili patrový obytný dům pro výletníky.

Ve třicátých letech dvacátého století převzala podnikání Marie Dinnebierová. Během válečného období se hotel proměnil v nevěstinec a po odchodu posledních obyvatel začal celý areál chátrat.

Filmová sláva a radikální kroky režisérů

Záchranu před úplným zapomněním přinesl zchátralé ruině filmový průmysl. V roce 1952 si lokalitu vybral režisér Bořivoj Zeman pro natáčení Pyšné princezny. Štáb tehdy na místo dopravil nové mlýnské kolo, aby stavba v záběrech působila plně funkčním dojmem.

Pro potřeby natáčení padla za oběť někdejší hotelová budova. „Tady na té terásce stála budova hotelu, která doplňovala restaurační zařízení, a to je právě to, co překáželo filmařům,“ vysvětlil v pořadu Prima Česko tiskový mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. „Kvůli šesti vteřinám odstranili celou budovu,“ doplnil Salov ke stržení objektu pomocí výbušnin.

Zbytky zdiva získaly v roce 2007 status kulturní památky. O záchranu toho, co zbylo, se začali starat dobrovolníci. Jejich dlouholetou snahu přerušila v roce 2010 velká povodeň, při které voda vystoupala až do prvního patra a spláchla výsledky náročných oprav. Skupina nadšenců se přesto pustila do práce znovu a areál zpevnila. Filmaři se na místo vrátili ještě při vzniku snímku Peklo s princeznou, pro který dovezli další obrovskou rekvizitu kola.

Cesty k historickému zdivu

K oblíbenému výletnímu cíli dnes vede několik turistických tras. Velká část návštěvníků volí zhruba tříkilometrovou pohodlnou procházku lesem po žluté značce od parkoviště Starý mlýn. Podél této cesty roste více než sto osmdesát let starý Královský smrk s výškou dvaceti sedmi metrů. Kousek za hlavní památkou se navíc nachází drobná stavba z počátku dvacátého století. Jde o vůbec nejstarší železobetonový můstek na území tehdejší habsburské monarchie.

Kratší přístupová trasa začíná ve Vysoké Lípě. Modře značená stezka v délce pouhého jednoho kilometru vede skalnatým terénem s prudkým stoupáním a představuje fyzicky náročnější variantu. Samotný areál mlýna bývá obzvláště v hlavní sezoně velmi exponovaný a plný turistů. Milovníci dalekých výhledů mohou procházku prodloužit o návštěvu kilometr vzdálené Kamenické vyhlídky.

Stíny staré rodinné pověsti

S údolím se neodmyslitelně pojí lidová pověst z šestnáctého století. Vypráví o tom, jak jednoho večera zavítal do stavení bohatý a nepoznaný muž. Jednalo se o mlynářova syna, který se po letech strávených ve světě vracel domů se zlaťáky v kapse. Své rodiče chtěl překvapit s příchodem rána.

Mlynářský pár zaslepený vidinou peněz v noci pocestného zavraždil sekerou. Pravdu jim následující den odhalil náhodný návštěvník z nedalekého hostince, kde se syn před příchodem domů svěřil se svým plánem. Matka následně ukončila svůj život v řece a otec se oběsil v prostorách tehdejší kuchyně.

Oblast dodnes přitahuje milovníky záhad. Různí návštěvníci uvádějí, že v noci vídají kolem rozpadlých zdí podivné siluety a záblesky světel. Tomáš Salov má pro tyto úkazy zcela racionální vysvětlení. Záhadná noční světla podle něj vytvářejí fotografové, kteří do údolí míří po setmění a nasvěcují si kompozice blesky.

Mohlo by vás zajímat:

Trosky měly ukrýt poklad z vypleněného kláštera. Odvážlivci v podzemí našli varovné nápisy i slepé chodby