Chorvatské vnitrozemí ukrývá nedaleko oblíbené Makarské riviéry úchvatnou přírodní podívanou. U městečka Imotski se nacházejí dvě gigantické krasové propadliny známé jako Červené a Modré jezero. Z přímořských letovisek u Jadranu zabere cesta autem do kopců zhruba hodinu a rázem se ocitneme v naprosto odlišném světě plném strmých vápencových skalisek. Návštěva lokality nedávno oceněné statutem globálního geoparku UNESCO představuje skvělé oživení letního dovolenkového programu.
Sestup na dno Modrého jezera
Modré jezero leží na samém okraji města a hned u vstupu do turistického areálu se nachází dětské hřiště i stánek s občerstvením. Dolů k vodní hladině vede po mírnějších svazích udržovaná kamenitá stezka vybudovaná počátkem dvacátého století. Na chůzi suťovými poli do hloubky se vyplatí obout pevnější boty a vzít si s sebou dostatečnou zásobu pitné vody.
Samotná cesta dolů nám zabrala přibližně půl hodiny a po celou dobu se otevíraly nádherné výhledy na dvousetmetrové stěny. Voda v kráteru neustále mění své odstíny podle aktuálního slunečního svitu. Hladina se dokáže proměnit z bledě modré při vánku až po sytou barvu ve stínu mraků.
Cestu zpět nahoru zvládnou po několika odpočinkových zastávkách i předškolní děti. Během extrémně suchých měsíců podzemní prameny občas zcela vyschnou a na obnaženém kamenitém dně se pak tradičně hraje fotbalový zápas. Na jaře při tání sněhu v okolních horách naopak vodní sloupec stoupá až o devadesát metrů vysoko. Koupání v průzračné vodě na samém dně obrovského trychtýře přináší dokonalé letní osvěžení.
Bezedná propast plná záhad
Obě místa od sebe dělí sotva jeden a půl kilometru cesty a přejezd zabere pouhé tři minuty. U silnice se nachází menší parkoviště s informační tabulí a bezprostředně vedle se do země zařezává Červené jezero. Vzniklo zřícením stropu obrovské jeskyně vymleté dešti a prosakující vodou. Zde se však k vodní ploše nedá vůbec sestoupit a samotná obrovská nádrž nikdy nevysychá.
Kolmé stěny padají z obrovské výšky přímo k temně modré hladině připomínající rozlitý inkoust. Své jméno propast získala podle narudlého a oranžového zbarvení okolních skal nasycených oxidy železa. Značná hloubka a nedostupnost terénu láká vyznavače extrémních sportů. Před několika lety se z okraje srázu vrhli ukrajinští a francouzští skokani na laně.
Běžný turista si obří jámu vyfotí bezpečně z vyhlídky rovnou u silnice. O rozměrech propasti panuje jedna velmi stará kuriozita. Lidé se často pokoušejí dohodit kámen až na vodní hladinu. „Přicházelo sem velmi mnoho silných lidí. Zkoušeli to i s rozběhem a speciálními technikami házení, ale ono známé žbluňk se ještě nikdy neozvalo,“ píší Chorvaté na portálu dnevnik.hr.
Podzemní prostory pod úrovní moře
Zeměpisná a geologická čísla spojená s tímto kráterem vzbuzují u návštěvníků velký respekt. Celkový výškový rozdíl činí těžko představitelných 528 metrů. Horní okraj propasti leží v nadmořské výšce 522 metrů nad mořem. Ověřená měření navíc potvrdila samotné dno šest metrů pod úrovní mořské hladiny. Ocelově temná voda tak sahá do hloubky přesahující 250 metrů a dělá z Červeného jezera nejhlubší krasové jezero v Evropě.
O samotném vzniku obou gigantických útvarů kolují mezi místními obyvateli legendy. Vypráví se příběh o pyšném králi Gavanovi a jeho obrovském majetku. Jednoho dne ho údajně navštívili Ježíš se svatým Petrem v přestrojení za chudé poutníky a poprosili o almužnu. Vládce je vyhodil ven a celé jeho sídlo se následně za trest propadlo hluboko do země. Skutečný přírodní původ má však na svědomí vytrvalá činnost vody a dávná silná zemětřesení.
