Slavná italská památka v Pise ztratila své prvenství, protože ta skutečně nejšikmější věž na světě stojí kousek od Mladé Boleslavi. Zřícenina hradu Michalovice se pyšní unikátní stavbou zvanou Putna, která po staletích přežila necitlivé podkopávání hledačů pokladů. Dnes rozlomená válcová dominanta přitahuje pozornost svým neuvěřitelným sklonem a krásným výhledem do romantického údolí řeky Jizery. Původní sídlo mocného rodu nabízí skvělý tip na zajímavý výlet plný historie.
Sídlo slavných rytířů
Mohutné gotické sídlo vyrostlo na strmém skalisku nad řekou Jizerou ve druhé polovině 13. století. První historické záznamy se vážou k roku 1281 a jménu Jana z mocného rodu Markvarticů. Pán z Michalovic proslul jako neohrožený bojovník a své zbrojní dovednosti úspěšně zúročil na mnoha turnajích. Měřil síly s protivníky v českých zemích, v Porýní nebo ve vzdálené Francii a básník Ulrich z Freiberga o něm dokonce složil oslavnou báseň. Založil tak velmi úspěšnou rodovou linii a jeho vlivní potomci stáli vždy pevně po boku tehdejších panovníků.
Příběh mocného rodu se definitivně uzavřel v roce 1468, kdy v bitvě u Turnova padl Jindřich Kruhlata. Původně velkolepé sídlo tvořil dvoupatrový palác obehnaný masivní dvojitou hradbou a hlubokým příkopem. Celé rozsáhlé panství po smrti posledního pána získal přes jeho sestru Magdalénu Jan Tovačovský z Cimburka. Noví majitelé ovšem o udržování pevnosti nejevili sebemenší zájem a nechali ji postupně zchátrat. Už historické záznamy z roku 1513 tak Michalovice zmiňují jako naprosto pusté a opuštěné místo.
Zničující touha po bohatství
Nejcharakterističtějším prvkem celého areálu je dochovaná obranná válcová věž zvaná Putna s obrovskou tloušťkou zdiva, která místy dosahuje až tří metrů. Původně obytná část stavby stála na vyvýšeném skalisku a do jejího prvního patra vedl pouze jediný vstup přes padací mostek. Rozložitá dominanta hradu doplácela v 19. století na velkou lidskou chamtivost. Hledači pokladů věřili starým pověstem o zakopaném bohatství a celou věž nešetrně podkopali. Následkem těchto amatérských zásahů se obrovská masa kamene roztrhla a její polovina se zřítila o celé patro níže.
Poškozená památka se naklonila k jedné straně a získala svůj typický vzhled. Záchrana přišla v roce 1935, kdy pracovníci Československých státních drah opravovali statiku objektu a spojovali oba oddělené díly k sobě. Přímo pod věží ke svému velkému překvapení našli starý kožený váček, který ukrýval zhruba 470 stříbrných mincí z období třicetileté války. Pověsti o ukrytém pokladu tedy stály na zcela reálných základech.
Světový rekord a krásné výhledy
Už od roku 1911 slouží kamenná památka jako veřejně přístupná rozhledna, ze které se návštěvníkům otevírá působivý pohled na Mladou Boleslav, údolí Jizery a věž Lorety v Kosmonosích. Výhled odtud obdivoval i slavný básník Karel Hynek Mácha a na jeho počest dnes zeď zdobí speciální bronzová deska. Už při samotném stoupání po vnitřním točitém schodišti lidé fyzicky pociťují zvláštní náklon celé stavby. Geodeti pomocí nejmodernějších metod v létě 2026 naměřili neuvěřitelný sklon 7,315 stupně.
Tato exaktně potvrzená hodnota převyšuje dosavadní oficiální rekord věže v německé obci GauWeinheim zapsané v Guinnessově knize rekordů. Tuzemská zřícenina tak drží světový primát v kategorii neúmyslně nakloněných staveb a překonává i ikonickou věž v italské Pise. Zřícenina s unikátní hradní věží otevřela návštěvníkům své brány prvního dubna a dočasně funguje v bezplatném režimu. Návštěvníci se v areálu pohybují zcela bez dozoru správce a musí dbát zvýšené opatrnosti kvůli nerovnému terénu či příkrým kamenným schodům.
Další tipy na výlet najdete ZDE.
.jpg){kind=link}
_2.JPG){kind=link}
_05.JPG){kind=link}