Středočeský hrad Křivoklát v sobě ukrývá nejedno temné tajemství a jeho zdi pamatují velmi drsné chvíle. Bývalé panovnické sídlo si velkou pozornost vysloužilo především jako přísné vězení, kde svůj trest odpykával i proslulý alchymista Edward Kelley. Z původně mocného muže s mnoha šlechtickými privilegii se v tmavé kobce stal naprostý zoufalec bojující o holý život. Historické komnaty a hluboké sklepení ovšem nabízejí mnohem více pochmurných příběhů plných bolesti.
Vzestup a pád falešného mága
Angličan Edward Kelley dorazil do Prahy společně se svým mistrem Johnem Dee a dokázal se velmi rychle vetřít do přízně císaře Rudolfa II. Získal rytířský titul z Imany, obrovský majetek a panovník ho dokonce jmenoval císařským radou. Když se podle pokynů nebešťanů oženil s Joan Cooperovou a usídlil se v proslulém Faustově domě, postěžoval si slovy: „S čistým svědomím tak učiním, navzdory mému slibu a profesi.“ Na oplátku mocnářům sliboval výrobu bájného elixíru mládí nebo objevení kamene mudrců.
Slibované zlato ovšem nepřicházelo a trpělivost mocného Habsburka začala povážlivě slábnout. Definitivní zlom nastal ve chvíli, kdy alchymista v zakázaném souboji zabil dvorního úředníka Jiřího Hunklera. Císař využil příležitosti a poslal neúspěšného šarlatána rovnou do vězení na Křivoklátě s příslibem svobody výměnou za magické recepty a návod k přípravě speciální tinktury pro výrobu drahokamů.
Marný boj o svobodu
Vězněm se stal na dlouhého dva a půl roku a jeho domovem byla studená věž Huderka. Panovník prý nechal trestance dokonce natáhnout na skřipec, k čemuž povolal proslulého pražského kata Mydláře. Ten při stříhání dlouhých vlasů odhalil chybějící uši a zjistil tak skutečnou identitu falešného rytíře. Z věhlasného mága se rázem vyklubal obyčejný písař Edward Talbot, který o své uši přišel v anglickém Lancasteru jako trest za padělání úředních listin.
Zoufalý podvodník nedokázal rozzlobenému císaři nabídnout žádné zázračné lektvary a nepomohla mu ani velká přímluva od anglické královny Alžběty. Rozhodl se proto pro velmi riskantní plán a jedné noci se zkusil po provaze spustit ze svého žaláře dolů do hradního příkopu. Zpuchřelé lano jeho váhu nevydrželo a muž se po tvrdém pádu na skály probral z bezvědomí s úplně roztříštěnou nohou. Lékaři mu končetinu následně amputovali a nahradili ji dřevěnou protézou.
Tajemství zámeckých komnat
Císař zmrzačeného muže nakonec částečně propustil, ale svoboda trvala jen velmi krátkou chvíli. Stráže ho brzy převezly na severočeský hrad Hněvín v Mostě, kde se volně pohyboval a sepisoval svá alchymistická pojednání. Úmysl utéct ho neopustil a při dalším slaňování z hradeb si zlomil i druhou nohu. Život s takovým postižením odmítl a na začátku listopadu roku 1597 raději dobrovolně spolkl smrtelný jed.
Pochmurná pověst středočeského sídla sahá mnohem dále a nabízí další smutné lidské osudy. Kolem starých komnat dodnes kolují zvěsti o zapomenutém hrobu malých dětí. Tajná manželka arciknížete Ferdinanda Tyrolského Filipína Welserová prý na hradě porodila dvojčata, která krátce po svém narození zemřela. Truchlící rodiče tělíčka údajně potají zakopali přímo pod oltářem v hradní kapli.
Plameny a hudba pro umírající
Samotný název věže Huderka v sobě nese pořádný kus ponuré historie a lidového utrpení. Podle dobových zkazek místo sloužilo jako krutá mučírna a jméno získalo podle kapely, která tu trýzněným lidem takzvaně hudla. Hlasitá hudební produkce sloužila k jedinému účelu a to k přehlušení zoufalého křiku vyslýchaných nešťastníků.
Zkázu panovnického sídla pak dokonávaly pravidelné ničivé požáry, které se areálem prohnaly zhruba každých dvě stě let. Vůbec nejhorší oheň zachvátil budovy v roce 1643 a kompletně při něm vyhořelo osmatřicet pokojů. Pohromu tehdy způsobil neopatrnou manipulací s otevřeným ohněm dvacetiletý podkoní Matyáš Pinkas a svému přísnému trestu rozhodně neunikl.
Praktické informace pro návštěvníky
Při plánování cesty na tento hrad v okrese Rakovník můžete auto nechat na hlavním parkovišti vzdáleném čtyři sta metrů od areálu. Návštěvníci si u pokladen vybírají ze čtyř okruhů s odlišnou provozní dobou, přičemž vstupné pro dospělého činí od 140 do 360 korun a útratu lze uhradit hotově i platební kartou.
Správa objektu vychází vstříc výletníkům i mimo hlavní sezonu, kdy po předchozí písemné rezervaci otevírá brány pro nahlášené skupiny nad patnáct osob. Zvěčnit si krásy památky na fotografiích pro osobní potřebu bez použití blesku a stativu můžete v placených exteriérech, ovšem jakékoliv natáčení prohlídky či focení samotných průvodců přísná pravidla zakazují.
Pozorným návštěvníkům jistě neunikne to, že hrad je i oblíbeným místem filmařů. Aktuálně se těší oblibě u tvůrců show Zrádci. V minulosti se zde natáčelo například Slasti otce vlasti, Tři veteráni, Noc na Karlštejně nebo Kletba bratří Grimmů.
