Příběh o dětech zachraňujících zříceninu hradu v pohádkové komedii Ať žijí duchové baví televizní diváky už od roku 1977. Filmový hrad Brtník a okolní lokace na Křivoklátsku dnes fungují jako atraktivní cíle pro letní rodinný výlet. Procházka po skutečných místech natáčení dává příležitost nahlédnout za oponu oblíbených filmových triků. Výletníci tak přímo na místě odhalí překvapivou pravdu o kouzelné opravě historické střechy i chybějícím propadlišti v hladomorně.
Skutečná podoba hradu Brtník
Opuštěný hrad Brtník ztvárnila zřícenina Krakovec ležící na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje v oblasti Křivoklátska. Stavbu nechal mezi roky 1381 a 1383 vybudovat purkrabí Jíra z Roztok. Majitel budovu vtipně označoval slovem chalúpka, ačkoliv šlo o velmi luxusní sídlo. „Hrad reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury čtrnáctého století,“ říká kastelán Mgr. Jiří Sobek.
Palác ve tvaru písmene U ukrýval sedmadvacet obytných místností, velká obdélníková okna a důmyslný systém vytápění. Místo poskytlo azyl Janu Husovi, který zde kázal před svým odchodem do Kostnice. Zvláštním prvkem dodnes zůstává torzo hradní kaple zasvěcené Panně Marii a svaté Kateřině Alexandrijské s pětibokým presbytářem.
Areál utrpěl masivní škody během třicetileté války a v roce 1783 po zásahu bleskem kompletně vyhořel. V pohádce získala stavba novou červenou střechu díky trikům a zásahu rytíře Viléma z Brtníku. Ve skutečnosti se památka dočkala experimentální zelené střechy až o mnoho let později v roce 2016. Krytina z pytlů se zeminou prorůstá trávou a úspěšně brání pronikání srážek do zdiva.
Do nitra zříceniny návštěvníci vstupují přes ručně tesaný celodřevěný most vybudovaný na začátku nového tisíciletí. Během letních prázdnin otevírá správa památky své brány od úterý do neděle od deseti do osmnácti hodin. Dospělí zaplatí za základní okruh 140 korun, senioři nad pětašedesát let a mládež obdrží zlevněný lístek za 110 korun. Vstupenka pro děti od šesti let stojí 40 korun a ratolesti do pěti let mají prohlídku zdarma.
Mírné zklamání občas čeká na hledače propadliště v hladomorně, jelikož filmový pád Jouzy na prostěradla vznikal ve studiu. Hradní sklepení nabízí alespoň původní křížové klenby přístupné po širokém schodišti. Před kamerou se tu odehrály scény s nočním podpisem na zeď, které museli splnit Eda Adámek a Vendelín Nademlejnský. Rytíř svolával skřítky z kulis postavených v zahradě nedaleko Šípského potoka v podhradí.
Dětský boj o záchranu památky
Velká část děje našla své zasazení v městečku Nový Knín. Děti sledují napínavé jednání o osudu stavby z okraje kašny na náměstí Jiřího z Poděbrad. Budovu tehdejšího národního výboru ztvárnila budova Mincovny fungující dnes jako Muzeum zlata. Z jejího balkonu hlásí Jenda dobrou zprávu o dětském vítězství.
Automobil Hradní střela řízený Boháčkem se objevuje na několika místech obce. Vůz vyjíždí ze Staroknínské ulice od domu číslo 310 a projíždí přes ulici Dlážděná. O kousek dál nese záporný hrdina v podání Lubomíra Lipského víno pokrývači Mládkovi a prosí ho o bojkot stavebních prací na hradě. Postava Pilátové obhospodařovala zahrádku v nedaleké ulici Na Potůčku, kam kluci vyrazili vyplenit záhony.
Přísná majitelka překvapila kluky nečekanou podporou a odměnu v podobě sádrových trpaslíků vzápětí zabavil chamtivý Jouza. Sladké Pribináčky na posilněnou kupovali malí brigádníci v Mníšku pod Brdy na náměstí Františka Xavera Svobody. Bývalá prodejna Pramen zde funguje dál pod hlavičkou jednoho z řetězců. Stavební dříví na krovy poskytl hajný z hájovny Baba v osadě Malý Chlumec, kde úhledně vyrovnaná polena zdobí okolí budovy do dnešních dnů.
Závěrečné odčarování v parku
Romantické finále filmového příběhu zavedlo tvůrce do zámeckého parku Průhonice. Dlouhý Jenda daruje milované Leontýnce kouzelnou kopretinu, čímž ruší kletbu nesmrtelných bytostí a mění dceru rytíře na lidskou dívku. Šťastná dvojice následně šplhá do koruny ohnutého dubu. Památný strom bohužel podlehl času a správa parku ho po vyvrácení musela ze zahrady odstranit.
