Pověsti o tajuplné ženě v bílém rouchu ožívají na mnoha hradech a zámcích pokaždé se setměním. Za legendou o nejslavnější z nich stojí skutečný a nesmírně pohnutý osud šlechtičny Perchty z Rožmberka z 15. století. Po boku svého manžela prožila roky plné nezměrného utrpení a po smrti prý nenašla potřebný klid. Dnes její tichý přízrak mohou návštěvníci hledat na několika historických sídlech po celé naší republice.
Sňatek z rozumu a život v bídě
Perchta vyrůstala v početné rodině mocného šlechtice Oldřicha z Rožmberka na rodovém hradě v Českém Krumlově. Její bezstarostné mládí však skončilo úderem dvacátých narozenin. Tehdy ji otec provdal za vlivného vdovce Jana z Lichtenštejna. Manžel sídlil na rozlehlých panstvích v Mikulově a ve Valticích, kam se musela mladá nevěsta okamžitě přestěhovat.
Oldřich se kvůli finančním problémům zdráhal vyplatit dceřino věno tisíc kop grošů. Vztahy mezi novomanžely tím od samého počátku nesmírně trpěly. Dívka navíc sdílela domácnost s manželovou matkou a jeho dvěma sestrami, které jí denně ztrpčovaly život přidělováním podřadných prací.
Oporu nacházela pouze u svých věrných komorných a v pravidelné korespondenci odesílané bratrovi do jižních Čech. V dochovaných psaních si zoufale stěžovala na zlé lidi ve svém okolí a úpěnlivě prosila rodinu o vysvobození z tohoto pozemského očistce.
Krátká svoboda a vznik slavné legendy
Krutý manžel zemřel v roce 1473 ve Vídni a utlačovaná Perchta konečně získala dlouho vytouženou svobodu. Vrátila se s velkou úlevou na rodová panství a podle starých vyprávění obětavě pečovala o všechny trpící v širokém okolí. Zemřela o pouhé tři roky později a pověst o jejím posmrtném bloudění vytvořil až o dvě staletí později jezuitský historik Bohuslav Balbín.
Při pátrání v rožmberských archivech našel stohy jejích zoufalých dopisů a přisoudil jí roli věčně smutného přízraku. Balbín popsal tajemnou postavu jako zbožnou ženu, která tiše prochází chodbami s velkým svazkem klíčů u pasu.
Její bílé rukavice spolehlivě věštily chystané sňatky či brzké narození dětí, černé doplňky varovaly před blížící se smrtí. Z generace na generaci se předává také pověst o její láskyplné péči o posledního potomka rodu Petra Voka. Když únavou usnuly jeho chůvy, plačící miminko prý sama dlouho konejšila.
Kam za tajemnými zjeveními v Česku
Turisté mohou po stopách rožmberské dcery vyrazit hned na několik populárních míst. Hrad Rožmberk vystavuje v interiérech její portrét z 19. století opatřený tajemným nápisem, jehož správné přečtení má přinést bohatou odměnu. Pověsti postavu spojují také se zámkem v Českém Krumlově nebo s budovou někdejší jezuitské koleje.
Na třeboňském zámku se s Bílou paní setkají návštěvníci během speciálních prohlídek věnovaných rodinám s dětmi a zjevení bývá chybně připisováno i zámku v Jindřichově Hradci. České země ukrývají i další podobné přízraky spojené s dávnými a mnohdy velmi krutými událostmi. Na moravském hradě Pernštejn se podle starých pověstí toulá dcera hradního pána, kterou rozzuřený otec probodl za střelbu z kuše po oficiálním vyhlášení míru.
Za mystickými zjeveními lze cestovat i do středních Čech na slavný Karlštejn. Tamní podhradí údajně občas navštěvuje první žena Karla IV. Blanka z Valois a informuje místní obyvatele o jejich brzkém osudu.
