Zřícenina barokního letohrádku Belveder nedaleko Kutné Hory v sobě ukrývá neuvěřitelně pestrou historii plnou luxusu. Hrabě František Antonín Špork zde na samém konci 17. století vybudoval sídlo, které ohromovalo všechny návštěvníky širokého okolí. Z původní dechberoucí krásy dnes zbylo pouze kamenné torzo ukryté v lese na vrchu Vysoká.
Výhra v kartách financovala obří stavbu
Původ celého barokního sídla provází velmi úsměvná historka z lázeňského prostředí. Majitel malešovského panství František Antonín Špork údajně získal peníze na celou stavbu dosti neobvyklým způsobem. Potřebných čtrnáct set dukátů vyhrál v kartách přímo na saském kurfiřtovi během svého ozdravného pobytu v Karlových Varech. Získané jmění obratem investoval do ohromujícího projektu na vrchu Vysoká a pověřil jím nadějného italského architekta Giovanniho Battistu Alliprandiho.
Víno tekoucí přímo z mramorové kašny
Oslava dokončení areálu v červnu roku 1697 se proměnila v událost zcela nevídaných rozměrů. Na panství dorazily zástupy šlechticů a pozvánku dostalo také obrovské množství místních poddaných. Zlatým hřebem programu se stala mramorová kašna v přízemí, ze které volně teklo místo obyčejné vody kvalitní víno. Hladové krky nasytily tisíce pecnů chleba, celí voli nadívaní drůbeží a žízeň hosté zaháněli pivem z desítek připravených sudů.
Unikátní spojení kaple a obytných prostor
Samotná stavba vynikala velmi promyšleným propojením na první pohled neslučitelných věcí. Centrální osmiboká část ukrývala kapli se sochou svatého Jana Křtitele a nad ní viselo umělé zlaté slunce chrlící proudy vody. V prvním patře se nacházely velmi pohodlné hraběcí pokoje a samotnou střechu zdobila vyhlídková věžička. O údržbu celého tohoto složitého komplexu se pravidelně starali mniši, kteří obývali přilehlé poustevny vybudované hned u hlavního vchodu do areálu.
Američtí filmaři v prostředí tajemných ruin
Hrabě Špork areál po pár letech prodal a další majitelé pro atypickou stavbu nenašli žádné smysluplné využití. Poslední řeholníci místo definitivně opustili na konci 18. století a letohrádek ponechali napospas osudu. Zchátralé kamenné zdi se zbytky omítek ale dodnes vyzařují ohromnou dávku tajemna a romantiky. Přesně tato specifická atmosféra nedávno okouzlila americké filmaře, kteří zříceninu využili při natáčení akčního snímku „Balerína“ s Keanu Reevesem.
Oheň o filipojakubské noci
Naprostou zkázu honosného sídla odstartovala silná jarní bouřka na konci dubna roku 1834. Do opuštěného komplexu tehdy nešťastně uhodil blesk a dřevěná střecha okamžitě vzplála obrovským plamenem. Zářící oheň na zalesněném kopci nikdo z místních obyvatel nešel hasit z velmi prostého důvodu. Pozorovatelé z okolních vesnic si ho spletli s obří vatrou zapálenou u příležitosti tradičního pálení čarodějnic a divoké plameny tak nerušeně zničily všechno cenné zdivo.
Přístup k památce a tipy na cestu
Výlet k pozůstatkům barokní památky zvládnou návštěvníci velmi snadno a bez velkého plánování. K dispozici je bezplatné parkoviště u nedaleké rozhledny Vysoká a od něj vede k ruinám pohodlná asfaltová cesta v délce zhruba sedmi set metrů. Vjezd aut je za závorou zakázán a celá trasa tak představuje příjemnou pěší procházku tichým lesem. Samotný vstup do zříceniny nepodléhá žádnému poplatku a v těsné blízkosti můžete navštívit také léčivý kamenný menhir nebo vystoupat na vyhlídku.
Další tipy na výlet najdete tady.
